Krzysztof Zanussi (nar. 17. 6. 1939) patří ke slavné generaci tvůrců „polského kina morálního neklidu“ (A. Wajda, A. Hollandová, K. Kieślowski ad.), kteří se snažili v 70. a 80. letech minulého století reflektovat mravní stav polské společnosti.  Svými filmy dosáhl celosvětové proslulosti, získal mnoho filmových ocenění i čestných doktorátů. Mimochodem, Zanussi společně s bristkým režisérem Kenem Loachem, má na svém kontě také nejvíc ocenění od ekumenických porot.

Krzysztof Zanussi původně vystudoval fyziku a filosofii a až poté film. Od počátku své tvorby sleduje život člověka v současné společnosti, zabývá se otázkami mravní volby a snahy vyrovnat se se svým vlastním svědomím. Hrdinové jeho filmů jsou většinou vzdělaní jedinci, kteří se snaží najít pevné orientační body ve společnosti trpící zpochybněním či převrácením (křesťanských) hodnot. Zatímco v první polovině své kariéry Zanussi své hrdiny odsuzoval k morálnímu hledání a neustálé mravní nejistotě života v komunistické totalitě, s pádem železné opony začal tvořit také filmy s otevřeně křesťanskými motivy.

Hned tři Zanussiho snímky odvysílá během června Televize Noe, která s režisérem také připravuje exkluzivní dvoudílný rozhovor – Živě s Noe, 17. 6. (11:30 a 14:00).

Rozhovor si nyní můžete pustit ze záznamu (po kliknutí na obrázek).

1) Život za život - Maxmilián Kolbe (sobota 8. 6.)

Minipřehlídku filmů Krzysztof Zanussiho na TV NOE zahájí 8. 6. příběh mučedníka sv. Maximiliána Kolbeho a jeho “dlužníka”, mladého muže Jana, jehož útěk z Osvětimi stál na začátku tragických událostí vedoucích právě až k oběti františkánského kněze. Kvůli Kolbeho smrti pak již Jan (ztvárnil ho držitel 2 Oscarů Christopher Waltz) neutíká pouze před nacisty, ale také před svým vlastním svědomím.

2) Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou (neděle 16. 6.)

Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou (2002) vypráví příběh lékaře Berga bojujícího s rakovinou. Sledujeme jeho snahu vyrovnat se se zákeřnou nemocí, kterou až dosud pozoroval jen u svých pacientů. Hédonistický onkolog Berg (v podání Zanussiho dvorního herce Zbigniewa Zapasiewicze), racionálně a utilitaristicky smýšlející intelektuál, je najednou sám postaven tváří v tvář „ponižujícím“ stránkám fyzické existence člověka. Berg vede svůj boj na více frontách: kromě té jemu dobře známé, lékařské, kde běží o záchranu tělesné schránky, se také odhodlává k cestě dosud neprobádané, totiž k cestě duchovního tázání, kde běží o mnohem víc. Tento film byl nominován na celkem 12 polských filmových cen Orel, z nichž 7 také získal (nejlepší film, režie, scénář, hudba, herec v hlavní roli ad.)

3) Iluminace (neděle 23. 6.)

V roce 1973 Zanussi natočil svůj třetí celovečerní film, intelektuální drama Iluminace, které se stalo jedním z jeho nejoceňovanšjích děl vůbec. Jedná se o skvělý příklad Zanussiho nadání skloubit jeho lásku k filmu, vědě i filozofii. Iluminace vypráví příběh mladého vědce, který se snaží nalézt smysl života – srkze vzdělání, vědu, filozofii i skrze mezilidské vztahy. Tato filmová filozofická esej získala na festivalu v Locarnu hlavní cenu Zlatého leoparda, cenu filmové kritiky i cenu ekumenické poroty.

Lukáš Jirsa
Text vyšel v Katolickém týdeníku