Tématem letošního ročníku festivalu Jeden svět jsou „Cesty svobody". Filmy můžete vidět ve 25 městech po celé ČR v termínu 21. 3.–3. 4. Nabízíme výběr filmů, které v programu nejvíce zaujaly Lukáše Jirsu, dramaturga televize Noe.
1) Aya
Zdánlivě nesouvisející témata dospívání, změny klimatu a života na ostrově v Pobřeží slonoviny propojuje postava Ayi. Film v úsporných dialozích a silných obrazech odhaluje, jak rychlý může být proces dospívání v 21. století bez ohledu na zeměpisnou šířku.
Dospívající dívka Aya žije se svou matkou a malým bratrem na ostrově v Atlantiku. Bezstarostné dny, které Aya tráví odpočinkem na pláži či sbíráním kokosových ořechů, jsou v kontrastu se strachem její matky o budoucnost celé rodiny. Ostrov totiž se zvyšující se hladinou moře pomalu mizí a dosavadní způsob života je ohrožen nejen důsledky klimatické změny. Aya nevidí důvod, proč domov opouštět tak, jako to dělají mnozí obyvatelé ostrova. Dospívání ale není jednoduché a i hrdinku tohoto snímku, promítaného na posledním ročníku festivalu v Cannes, čeká první velká životní zkouška.
2) Co jsme to udělali?
Scénické obrazy z japonské Fukušimy nebo ze zakázané zóny v Černobylu skládají poetickou mozaiku odvrácené strany jaderné energie – a ukazují tenkou hranici mezi pokrokem a sebezničením, na níž lidstvo balancuje.
Z kontaminované oblasti okolo ukrajinského Černobylu odešli po jaderné katastrofě všichni místní – až na Ivana, který tady okopává záhony a v postapokalyptických kulisách osaměle prožívá den za dnem. Zatímco v Japonsku se odehrávají protijaderné demonstrace a Německo zavírá své poslední jaderné elektrárny, jinde je jádro naopak na vzestupu. Jak dlouho může naše planeta sytit rostoucí poptávku po energii? Jak bezpečné jsou dnes ve skutečnosti jaderné elektrárny? A co bude dál s nahromaděným radioaktivním odpadem? Meditativní filmová esej nechává mluvit panoramatické záběry na krásnou, ale jedovatou krajinu, rozlehlé sklady radioaktivního odpadu i děti s doživotními zdravotními následky.
3) Děti mlhy
Mladá hmongská dívka se ve filmu debutující vietnamské filmařky odmítá podvolit tradičnímu unášení nevěst, které místní dívky připravuje o možnost rozhodovat o svém životě.
Třináctiletá Di se dostává do věku, kdy se chce nezávazně bavit, sbližovat se s vrstevníky a zakoušet pocit svobody. Pochází z etnika Hmongů, kteří žijí v severním Vietnamu, vyrábějí přírodní indigo, mají svoji vlastní řeč i zvyky. Během oslav lunárního Nového roku v jejich kultuře ožívá starodávná tradice únosu nezletilých dívek za účelem sňatku, a to i přes to, že je manželství před dosažením dospělosti nezákonné. Di se nechce nechat vlákat do stejné pasti jako její před pár lety unesená starší sestra ani žít v podobně beznadějném manželství jako matka. Podaří se jí prosadit vlastní volbu a pokračovat ve vzdělání? Mimořádně silný debut získal na loňském Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů IDFA cenu za nejlepší režii.
4) Krymský poklad
Strhující soudní drama poskytuje unikátní vhled do vleklého sporu o vlastnictví cenných historických artefaktů, který vznikl v důsledku ruské anexe Krymu.
V březnu roku 2014 probíhala v amsterodamském muzeu unikátní expozice starověkých památek nalezených na Krymu. Vystavený poklad obsahoval stovky let staré meče, náhrobky a další vzácné nálezy, jejichž zapůjčení ze sbírek několika krymských muzeí zajistila archeoložka a kurátorka výstavy Valentina Mordvinceva. Během konání výstavy však Krym obsadily Putinovy okupační jednotky a ředitel muzea se ocitl před absurdním dilematem. Komu mají být cenné artefakty vráceny – muzeím na Ruskem ovládaném Krymu, nebo ukrajinským institucím v Kyjevě? Napínavý spor se odehrává v nizozemské soudní síni, protínají se v něm však zájmy Ruska, Ukrajiny a vášnivých krymských archeologů s historickými a geopolitickými problémy i otázkami identity a nacionalismu.
5) Platon z Belfastu
Ředitel katolické chlapecké školy v hlavním městě Severního Irska Belfastu sází na progresivní přístup k výuce. Skrze filozofii učí studenty, jak se vyrovnat s komplikovanou minulostí země i s vlastním dospíváním.
Jaké je vyrůstat ve městě, kde jsou stopy nedávných konfliktů všudypřítomné a místy ještě dnes probublávají na povrch v pouličních potyčkách? Charismatický ředitel Základní školy svatého Kříže (Holy Cross Boys' Primary School) razí názor, že špatné věci se stávají, ale klíčové je, jak na ně zareagujeme. Jako hlavní učební metodu využívá po vzoru Platóna diskusi. Se svými žáky řeší, co je to úzkost, agrese či strach a také jak tyto emoce pomocí krátkých filozofických cvičení zpracovat. Pro belfastské žáky je podle něj klíčové znát a pochopit minulost, aby se jim lépe žilo v přítomnosti. Lze ale v tak znesvářeném městě skutečně naučit děti vzájemnému respektu?
6) Případ
Film sleduje neohroženou právničku Mariju Ejsmont při práci na kauze Konstantina Kotova, politického aktivisty zatčeného za účast na protivládních demonstracích v Moskvě v roce 2019.
„Čtyři roky vězení. Za účast na protestech. Na poklidných protestech,“ představuje novinářům výsledek soudu právnička Marija Ejsmont a ukazuje video s důkazem o nevině Konstantina Kotova, kterého obhajuje. Ten byl jako politický aktivista zatčen za opakovanou účast na demonstracích a odsouzen dle trestního zákoníku na základě článku známého jako Dadinův, který je v Rusku zneužíván k potírání protirežimních demonstrací. Marija Ejsmont se nebojí postavit se za pravdu a spravedlnost, spolu s dalšími právníky a právničkami odhodlaně pracuje na Kotovově kauze a je připravena hájit i další pozatýkané demonstranty, kteří volali po spravedlivých volbách.
7) Zimova hypotéza
Permafrost. Věčně zmrzlá půda. Dechberoucí sibiřská krajina ukrývá smrtelné nebezpečí – z tající půdy se do atmosféry uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů, jež stále více oteplují planetu.
Ruský geofyzik Sergej Zimov zasvětil celý život rozsáhlému vědeckému projektu. Domnívá se, že jediný způsob, jak zabránit katastrofickému scénáři, je navrátit sibiřský ekosystém do podoby, v níž se nacházel, když permafrost vznikal. Svou hypotézu se rozhodl experimentálně ověřit a na ploše několika set kilometrů čtverečních vytvořil přírodní rezervaci nazvanou Pleistocenní park. Spolu se svým synem se pokouší obnovit populaci koní, sobů, zubrů a dalších velkých býložravců a tím přiblížit zdejší podmínky době před milionem let, kdy krajině vládla megafauna. Snímek Denise Sneguireva zachycuje osamělý, náročný a mnohdy nebezpečný život obou mužů, kteří – skryti před zraky veřejnosti – bojují za záchranu světa.
8) Zatracená práce
Film skrze příběh zakladatelky TV Dožď Natalie Sindějevové mapuje turbulentní vývoj této stanice a odkrývá, co obnáší poskytování nezávislého zpravodajství v Putinově Rusku.
Nataša protančí každou party, vozí se v růžovém Porsche a má bláznivý nápad – založit v Rusku svou vlastní televizní stanici pojmenovanou TV Dožď (Déšť). V roce 2008 začíná od nuly, hlavního investora získává díky pohádkové svatbě s bohatým bankéřem. „Déšť je pro mě dobrodružství!“ volá, zatímco tančí bosa v dešti na střeše budovy své stanice, šťastná, že se její sen plní. Jako generální ředitelka dává dohromady dobře fungující tým a přes veškeré počáteční zádrhele vybuduje během několika let z původně oddechového kanálu zásadního hráče v nezávislé žurnalistice. Kvůli reportážím, v nichž dává prostor protivládním hlasům, však stanice čím dál víc naráží na odpor režimu; nyní bylo vysílání TV Dožď zcela zablokováno v souvislosti s informováním o válce na Ukrajině.
Výběr filmů – Lukáš Jirsa, filmový publicista a dramaturg TV Noe.
Anotace k filmům jsou převzaty z oficiálního webu festivalu.
