Ve výběru Lukáše Jirsy nechybí Loznicův dokument ze současné Ukrajiny, novinka mistra filmové meditace Tsai Ming-lianga, nebo klasické snímky Orsona Wellse a Wima Wenderse. Najdete tu také jeden český film, citlivý dokument Ta druhá, reflektující život mladé dívky, vyrůstající po boku mladší sestry se speciálními potřebami.
Favoriten
Ruth Beckermann, 2024, 118 min, Sekce: Horizonty
Nejnovější dokumentární snímek režisérky Ruth Beckermann nás zavede do jedné třídy základní školy ve vídeňské čtvrti Favoriten. Stejně jako na jiných základních školách rakouského hlavního města, i zde více než polovina žáků nemluví plynně německy. Žáci a jejich oddaná třídní učitelka se tak během let neučí jen matematice, přírodovědě a dalším tradičním předmětům, ale také trpělivosti, pochopení, respektu a komunikaci v různorodém kolektivu. Režisérka nám tak svým vážným i úsměvným snímkem pokládá otázku, zda je zaokrouhlování na desítky opravdu to nejdůležitější, co si ze školy máme odnést.
Invaze
Sergej Loznica, 2024, 145 min, Sekce: Horizonty
Co znamená invaze pro obyčejného člověka a jaké důsledky s sebou přináší? Deset let po premiéře Majdanu, ve svém druhém observačním dokumentu o historii Ukrajiny, jež se odehrává přímo před jeho očima, vypráví režisér Sergej Loznica v průběhu dvou let od začátku ruské invaze o skutcích těch, kteří dennodenně vzdorují útlaku. Pro někoho to znamená bojovat v armádě či odminovat zasažené oblasti, pro jiného zbavit se ruských knih, pro dalšího zkrátka dále žít svůj život – oženit se, mít děti, opravit rozbořený dům, nebo zemřít. Tiché pozorování civilistů je ve skutečnosti ohlušujícím svědectvím toho, jak vypadá válka, a zároveň poctou heroismu všedního dne.
Kupředu nikam
Tsai Ming-liang, 2024, 79 min, Sekce: Imagina
Můžeme spatřit čas, když ho přibrzdíme? Pojem „mindfulness“ se stal synonymem lidského štěstí až nedávno, Tsai Ming-liang nás ale k pozornějšímu vnímání světa vede už roky. Desátý ze své série filmů o buddhistickém mnichovi, který milimetrovým tempem kráčí divokou i městskou krajinou, zasadil do amerického Washingtonu. Obdobnými místy se tentokrát pohybuje i postava druhého muže. Dvě osamělé cesty by se mohly protnout, jenže k lidské sounáležitosti přece stačí i pouhé vědomí paralelního bytí… Plnohodnotná filmová meditace, v níž tchajwanský mistr radikálně pomalého kina bystří smysly, aby obohatil a probarvil naše nadcházející festivalové dny.
Nedaleko ráje
Mo Harawe, 2024, 133 min, Sekce: Horizonty
Jeden z mála afrických filmů v letošním programu a vůbec první somálský film uvedený na festivalu v Cannes pozoruje životní osudy jedné rodiny, žijící ve větrem ošlehané vesnici u pobřeží Indického oceánu. Mamargade si jako otec samoživitel přivydělává kopáním hrobů a zakázkami za hranou zákona, aby zajistil lepší budoucnost pro svého malého syna. Trojlístek hrdinů uzavírá jeho čerstvě rozvedená sestra. Všichni sledují své vlastní ambice v zemi zmítané občanskou válkou, přírodními katastrofami i neutuchajícím nebezpečím amerických dronů. Cituplná estetika vysoce uměleckých záběrů odhaluje současné reálie Somálska bez tendenční křiklavosti a s působivou dávkou existenciálních otázek, v nichž se mísí úvahy o těžké každodennosti s jiskrou naděje na lepší zítřky.
Parthenope
Paolo Sorrentino, 2023, 136 min, Sekce: Horizonty
Žádnému ze současných filmových tvůrců světového formátu se nepodařilo přiblížit se k nalezení dokonalé kinematografické definice krásy jako Paolu Sorrentinovi. Není to však zobrazení povrchně blyštivé, naopak, její zprostředkovatelé jsou si vědomi své síly a zároveň s ní spojené osamělosti. Sorrentino staví poprvé do centra dění ženskou hrdinku, čarokrásnou Parthenope, jejíž osudy přibližuje v kapitolách rozprostřených do několika desetiletí. Stejné jméno ale v minulosti nosilo i nezaměnitelné město Neapol, jehož přitažlivost se může stát osudovou, tak jako u melancholií obestřené krásky. Se svým stylově vybroušeným neodolatelným filmovým vábením se Sorrentino posedmé vrátil do soutěže v Cannes.
Paříž, Texas
Wim Wenders, 1984, 147 min, Sekce: Návraty k pramenům
Řeč i paměť ztratil zpustle vypadající muž kráčící pouští. Kam má namířeno a jaké trauma s sebou umanutě vláčí? Jeden ze zásadních okamžiků letošních Varů se bezpochyby odehraje při projekci zbrusu nové restaurované kopie milovaného klenotu, který před čtyřiceti lety vynesl tvůrci Nebe nad Berlínem nebo Dokonalých dnů Zlatou palmu v Cannes. Melancholií obestřené dojemné drama, které mnozí považují za nejlepší road movie všech dob, se dotýká mnoha zásadních „věcí života“, mimo jiné vztahu syna a otce, ztělesněného nenahraditelným Harrym Deanem Stantonem. Ztišenou ódu na mužskou křehkost a zranitelnost, kterou napsal Sam Shepard a hudbou opatřil Ry Cooder, prohlásili za svůj nejoblíbenější film mnozí včetně Kurta Cobaina.
Proces
Orson Welles, 1962, 119 min, Sekce: Touha stát se Indiánem: Kafka a film
Svou adaptaci jednoho z nejslavnějších románů dvacátého století, Procesu Franze Kafky, zamýšlel Orson Welles obohatit o dechberoucí výpravu. Když však producenti nedodali potřebnou peněžní sumu, rozhodl se nekorunovaný král mezi filmovými režiséry, že příběh procesu s Josefem K. nebude nic jiného než jedna velká noční můra, a řadu záběrů a scén natočil v různých městech (od Záhřebu přes Paříž až k Římu) v magickém černobílém hávu plném stínů a odrazů. Atmosféra kombinující odporné a komické by se Kafkovi zcela jistě líbila.
Sulejmanův příběh
Boris Lojkine, 2024, 92 min, Sekce: Horizonty
Sulejman závodí s časem. Už za dva dny ho čeká pohovor na imigračním úřadě, on si ale ještě potřebuje vydělat peníze na potřebné dokumenty a naučit se smyšlený příběh o své cestě z Afriky do Evropy. Šlape do pedálů svého kola a skrze vypůjčený účet poslíčka rozváží jídlo v rušných ulicích Paříže tak rychle, jak jen dokáže. Bude to stačit? Sociální drama propojuje drsnou kinetiku ulice s nenápadným půvabem humanismu a ukazuje zdánlivě malý příběh o migraci z nové, komplexnější perspektivy. Jaké složitosti provází migranty a je vůbec možné projít touto cestou a neztratit při ní své vlastní já? Ve své první filmové roli exceluje mimořádně přesvědčivý Abou Sangaré.
Ta druhá
Marie-Magdalena Kochová, 2024, 85 min, Sekce: Zvláštní uvedení
Celovečerní debut Marie-Magdaleny Kochové zkoumá skrze postavu osmnáctileté Johany fenomén takzvaných „skleněných dětí“. Dětí, které vyrůstají se sourozencem, jenž má speciální potřeby, a které jsou tak rodinou, byť nezáměrně, upozaďované. Všichni se tak nějak dívají skrze ně, jejich problémy jsou vždy považovány za ty méně důležité, a často je od nich očekávána i pomoc s péčí. Johaně je osmnáct, připravuje se na maturitu – a najednou je postavena před rozhodnutí, zda odejít z domova studovat, nebo zůstat a pomáhat. Nesmírně citlivá výpověď o povaze sourozenecké lásky staví pro jednou na první místo tu, která vždy byla „ta druhá“.
Šambala
Min Bahadur Bham, 2024, 150 min, Sekce: Horizonty
Život v srdci Himalájí provází nejen harmonie, ale i rigidní pravidla tamních komunit. Svérázná Pema miluje Tašiho. Vzít si ho však znamená uzavřít polyandrický sňatek i s jeho dvěma mladšími bratry. Brzy přichází těhotenství, zrovna v době, kdy se Taši dlouho nevrací z obchodní cesty do Lhasy. Konzervativní vesnicí se začíná šeptat, že skutečným otcem dítěte je kdosi jiný. Zatímco pravdu o vlastní věrnosti Pema skrývá ve svém nitru, ztraceného manžela i obhajobu důstojnosti musí hledat nahoře, u zasněžených vrcholků hor. Taková odysea může v Nepálu vést až do země čisté spirituality, v buddhismu nazývané Šambala.
Šelma
Bertrand Bonello, 2023, 146 min, Sekce: Horizonty
Umělá inteligence převzala kontrolu nad lidstvem a postavila emoce mimo zákon. Gabrielle proto musí podstoupit zvláštní očistu DNA a vrátit se do svých minulých životů. Ať už procitne v roce 1910, 2014 nebo ve své současnosti roku 2044, pokaždé jí zkříží cestu osudový Louis i tajuplné vědomí blížící se katastrofy. Vizionářské sci-fi Bertranda Bonella na motivy povídky Henryho Jamese vypráví o magnetické přitažlivosti mimo čas a prostor, o strachu milovat i o dystopické budoucnosti, do níž se řítí současný svět. Léa Seydoux a George MacKay oplývají jedinečnou chemií, která je stejně hořlavá jako celuloid a stejně zneklidňující jako úsměvy modrookých panenek.
Žádná jiná země
Basel Adra, Hamdan Ballal, Yuval Abraham, Rachel Szor, 2024, 95 min, Sekce: Horizonty
Mladý Basel už roky dokumentuje snahu Izraelců o vysídlení palestinských osad na Západním břehu Jordánu. Jeho rodina pochází z oblasti Masafer Yatta, kde se sdružují téměř dvě desítky malých vesniček, každý den bojujících o právo na svou existenci. Jejich obyvatelé nikdy nevědí, jestli zrovna jejich dům nepřijede druhý den zničit buldozer. V unikátním svědectví, které vyhrálo Cenu diváků sekce Panorama i cenu za nejlepší dokument na letošním Berlinale, se k aktivistickému Baselovi přidává ještě Izraelec Yuval. Oba spojuje boj proti bezpráví, ale zatímco jeden bydlí ve svobodném státě, ten druhý žije pod vojenskou okupací.
Lukáš Jirsa
dramaturg TV Noe a filmový publicista
Fotografie a anotace jsou převzaty z oficiálního webu festivalu.
