Cílem práce je přiblížit význam filmu Ašik-Kerib (Sergej Paradžanov, 1988) v kontextu ázerbájdžánské kultury (zejména folkloru, hudby, literatury a náboženství). Film byl natočen podle pohádky M. J. Lermontova, jejíž předlohou je ázerbájdžánský milostný dastan (epos) ze 16. století Ašyg Gerib. Toto dílo bude představeno jako základní pramen ázerbájdžánského folkloru.
Analýza filmu se zaměří především na zvuk (mluvené a zpívané slovo, hudba, šumy) a bude se zabývat jeho významem v kontextu celkové interpretace filmu. Metodologicky bude práce vycházet z neoformalistické analýzy, na kterou bude navazovat interpretce vycházející z konceptů Vladimíra Suchánka o uměleckém filmu. Interpretace duchovních souvislostí se bude ve mnohém opírat o motiv "návratu", jež nacházíme jak v islámské, tak i křesťanské tradici (Podobenství o ztraceném synu).
