Záznam přednášky o dokumentu biologa Davida Attenborougha, který varuje před kolapsem naší planety. Vladimír Suchánek upozorňuje, že krajina světa je především odrazem lidské duše a nejdůležitější změna se proto musí odehrát v nitru člověka.
Dne 8. května 2021 oslavil sir David Attenborough 95 let. Pro tuto příležitost si doc. Vladimír Suchánek připravil přednášku o jeho posledním filmu David Attenborough: Život na naší planetě (2020). Dokument je osobní výpovědí slavného biologa, který už 70 let natáčí pořady o divoké přírodě pro televizi BBC. Procestoval celý svět a viděl na vlastní oči jeho krásy, ale taky si všímá, jak tento nádherný svět pomalu mizí. Lidská činnost společně s populační explozí způsobuje obrovské škody, které se lidstvu mohou stát osudným.
Vladimír Suchánek vnímá tento dokument jako výpověď o lidské chamtivosti a destruktivní touze vyrovnat se za každou cenu bohu. Člověk zapomněl kým je a co je jeho úděl, proto se nechává ovládat pýchou a svět přetváří v místo k nežití. Environmentální krize není jen o zdevastované přírodě, ale především o zmatené lidské duši, která tuto krajinu stvořila.
Člověk vnímá sám sebe jako bytost vydělenou z přírody a bezhlavě ji vytěžuje. Tento pokřivený vztah ke světu můžeme vidět už na slavném triptychu Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche. Na tomto výtvarném monumentu z počátku 16. století je zachyceno, jak člověk vstupuje do stvořeného harmonického světa a přetváří jej k obrazu svému, protože už neví, co znamená žít k obrazu božímu. Vladimír Suchánek v přednášce naznačuje, kudy by se měla ubírat cesta v záchraně naší planety. Udržitelný rozvoj a praktická opatření jsou zásadní, ale ta nejdůležitější změna se musí odehrát v lidském nitru.
Přednáška je k dispozici na YouTube:
Pedagog a režisér Vladimír Suchánek
Vladimír Suchánek vystudoval filmovou režii na VGIK v Moskvě (1975–1980). Navštěvoval zde i kurzy Andreje Tarkovského a jako student byl svědkem natáčení filmu Stalker. Po návratu do ČSSR natočil několik poetických esejů, ale pro své náboženské přesvědčení a vyhraněný přístup k filmu mu bylo záhy znemožněno pracovat v oboru. V 80. letech spoluzakládal ilegální filmové Studio Velehrad v Olomouci a navštěvoval bytové kurzy teologa Josefa Zvěřiny. Sám také pořádal ilegální přednášky a filmové kluby na téma "Filmové umělecké dílo jako mystagogie".
Na začátku 90. let nastoupil jako pedagogog na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, kde působil přes dvacet let. Svým zaníceným výkladem, hlubokou vzdělaností a unikátním přístupem k chápání filmu oslovil stovky studentů a některé z nich výrazně formoval. Vladimír Suchánek se zaměřuje především na duchovní souvislosti filmu, animovaný film, ruský film a japonskou klasickou kinematografii. V současné době vede semináře a duchovní rekolekce po celé ČR a pravidelně přednáší na Letní biblické škole.
