Vladimír Suchánek vystudoval filmovou režii na VGIK v Moskvě (1975–1980). Navštěvoval zde i kurzy Andreje Tarkovského a jako student byl svědkem natáčení filmu Stalker. Po návratu do ČSSR natočil několik poetických esejů, ale pro své náboženské přesvědčení a vyhraněný přístup k filmu mu bylo záhy znemožněno pracovat v oboru. V 80. letech spoluzakládal ilegální filmové Studio Velehrad v Olomouci a navštěvoval bytové kurzy teologa Josefa Zvěřiny. Sám také pořádal ilegální přednášky a filmové kluby na téma "Filmové umělecké dílo jako mystagogie".
Na začátku 90. let nastoupil jako pedagogog na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, kde působil přes dvacet let. Svým zaníceným výkladem, hlubokou vzdělaností a unikátním přístupem k chápání filmu oslovil stovky studentů a některé z nich výrazně formoval. Vladimír Suchánek se zaměřuje především na duchovní souvislosti filmu, animovaný film, ruský film a japonskou klasickou kinematografii. V současné době vede semináře a duchovní rekolekce po celé ČR a pravidelně přednáší na Letní biblické škole.
Seznam přednášek:
1. Ivanovo dětství (1962)
2. Andrej Rublev (1967)
3. Solaris (1972)
4. Zrcadlo (1974)
5. Stalker (1979)
6. Nostalgie (1983)
7. Oběť (1986)